Figurky ze sušeného ovoce

 

V dřívějších dobách se v chudém valašském kraji na podzim sušilo mnoho ovoce. Valašská krajina nebyla bohatá na úrodu a usušené ovoce bývalo v zimě  jedním ze zdrojů obživy. Povidla se vařila nejenom ze sušených trnek (švestek), ale taky z hrušek. Hrušková povidla se používala při pečení frgálů, švestková byla součástí mnoha původních valašských receptů.

Sušenému ovoci se říkalo "krajánky" a zdobily se jím i vánoční stromky. Krajánky měly na Valašsku široké využití a proto bylo třeba v pekárně na podzim usušit co nejvíc ovoce.  Sušilo se ve vychládající peci při nízkých teplotách. Se zavedením železnice do Vizovic se sušené ovoce taky začalo prodávat na vývoz.

Dušan Hala z Vizovic byl jedním z mála, kteří se ještě zabývali výrobou figurek ze sušeného ovoce, která měla na Valašsku dlouhou tradici. Jejich výrobě se naučil od svého otce. V době jeho dětství (nar. 1920) se o Vizovicku mluvilo jako o zahradě Moravy. Skoro v každém domě byla sušírna na ovoce. Jenom z Vizovic se tehdy ročně odesílalo do světa 200 vagónů sušených trnek. 

V roce 1928 přišly velké mrazy a pomrzlo tehdy asi 66.000 ovocných stromů, zejména trnek.

Sušené ovoce bývalo základem mnoha valašských receptů, odměnou koledníků ve svátky zimního a jarního novoročí, navlékané do řetězů zdobilo valašské „chvojky“ nad štědrovečerním stolem. Proto tu sušil ovoce každý a to včetně lesních plodů jako jsou borůvky a jeřabiny. Figurky vytvářené ze sušeného ovoce taky sloužily jako mikulášské dárky, které se dávaly dětem za okno.

Současné figurky ze sušeného ovoce - Lenka Urbanová

Současné figurky ze sušeného ovoce - Lenka Urbanová

Figurky by měly být vyrobeny pokud možno hlavně z přírodních materiálů, i když často vyžadovaly i použití kovu nebo plechu (třeba na řetěz čerta nebo halapartnu ponocného). Vymýšlení a přizpůsobování použitého materiálu vynalézavého Dušana Halu bavilo. V oboru výroby figurek ze sušeného ovoce obdržel titul "mistr lidové umělecké výroby" stejně jako v oboru batikovaných kraslic.

Na jednu postavičku spotřeboval Dušan Hala asi 80 trnek, nějaké hršky a jablka. Všechno si krájel, sušil a loupal sám.

Motivy byly tak jako u vizovického pečiva starobylé, tradiční. Dušan Hala vyráběl ze sušeného ovoce hlavně čerty, zbojníky, kominíky, hajné, pytláky, pasáčky, tuláky, ponocné. Často se vyráběly taky figury zvířat (veverka s malovaným vajíčkem v nůši na zádech, panáčkující psík). Často ztvárňovanou zvířecí figurou byl vlk, který byl pro staré Valachy -  jako ochránce ovčích stád - důležitým symbolem. Motiv vlka vyskytuje i ve vizovickém pečivu.

Zvláštní figurkou byla postava Žida s lahví, která souvisela s vizovickou tradicí úspěšného lihovarnictví:

 

     

Figurky ze sušeného ovoce už v současnosti nikdo nevyrábí. Pokud by je chtěl někdo vyrábět a měl zájem o podrobnější informace, ozvěte se prosím na kontakt uvedený na stránkách (vnučka Dušana Haly).

Jedná se o originální odvětví valašské lidové tvořivosti, které prozatím zaniklo a snad čeká na svého znovuobjevitele.                               

 

Soupis potřeb na výrobu čerta ze sušeného ovoce

                        (Dušan Hala 1968)

 

 

 

Fotogalerie: Figurky ze sušeného ovoce

<< 1 | 2 | 3 | 4